Chorvatsko 2007
Má druhá návštěva Chorvatska se konala v září, proto jsem si vybral jižnější místo na pobyt. Rozhodl jsem se pro malé poklidné městečko Brist, asi 2 km vzdálené od většího letoviska Gradač. S výběrem místa jsem byl maximálně spokojen, horší už to bylo s počasím. První dva dny bylo nádherně a ideální počasí pro odpočinek u moře, zbylá část pobytu byla ovšem doprovázená, na místní podmínky, relativně chladným počasím, zamračenou oblohou a častými přeháňkami. Až poslední den, jakoby na rozloučenou vysvitlo slunce, oteplilo se a byl čas na krátké koupání.
Ale pěkně popořádku.....příjezd a výběr apartmánu proběhl až nečekaně hladce. Náš apartmán byl vzdálen cca 5 minut od moře, s nádherným výhledem na moře. Samozřejmě nechyběla velká terasa, dvě palmy a velmi vstřícní majitelé. Jen ta hláška, že taková kiša (déšť či co) tu už dlouho nebylo. No není se čemu divit, když odjíždějí smutní zákaznící kvůli špatnému počasí.
I přes špatné počasí se nám podařilo pár krát koupat v čistém moři, ať už v domáckém Bristu, tak v Brele, která je proslulá svou nádhernou pláži. Na zpáteční cestě z Brely jsme se pokusit vyjet do národního parku Biokova, ale jelikož už se pomalu stmívalo a cena vstupenky nebyla nejlevnější, tak jsme zůstali u hlavní brány a užili jsme si nádherné výhledy, ať už na moře či hory. Nutno podotknout, že jsme už byli poměrně dost vysoko. Nádherný den bylo třeba zakončit stylově, a tak jsme navštívili restauraci v Podgoře, kde mne ze všeho nejvíce zaujal zmrzlinář, který to se zmrzlinou uměl a vůbec nepřemýšlel nad tím, že těch kopečků na kornoutu bylo vždy více, než si člověk přál a zaplatil. Co by, ale neudělal pro svůj kšeft a byznys. Nevím, zda by se to mohlo stát u nás!
Další dny kdy už bylo špatné počasí jsme podnikli výlet do Dubrovníku. Cesta byla poměrně dlouhá, asi 2 hodiny a i přes počáteční problémy s parkováním a chaosem v rušném historickém městě, to stálo za to. Mohl jsem si zase trochu rozšířit obzor. Přešel mi mráz po zádech, když jsem viděl na jednom kostele na náměstí díry v omítce, ze střelby z války. I to patří k Dubrovníku, tato odvrácená strana mince. Memento, které dojde člověku, až když to uvidí. Člověk je schopen vlastníma rukama mnoho vytvořit, ale rovněž vlastníma rukama mnoho zbořit! Jinak ale Dubrovník je moc pěkné starobylé město, mohutné hradby jsou dominantou historické části. Vliv orientu už tu je poznat....
Jedním z našich cílů byla i Korčula a k té jsme využili tzv. fishpicnic, plavba lodí s jídlem a občerstvením. Počasí nebylo moc dobré, ale loď nakonec vyplula a na zpáteční plavbě nás zastihla menší bouře, což bylo docela dobrodružné. Jelikož jsme vyjeli z Korčule o hodinu dřív, než býlo v původním plánu, tak námořníci si nás chtěli udobřit, a jak jinak než rakijou a červeným vínem. To teklo na lodi proudem a všichni se příjemně bavili, ať už to byli Rusové, Bosňáci nebo my Češi. Jinak na Korčuli jsme shlédli jenom historickou část města a já ještě takové menší muzeum Marca Pola.
Samozřejmě nechyběla ani návštěva Gradače, tam toho moc k shlédnutí nebylo. Dominovala tam řada restauraci u pobřeží. Více se mi líbila kolonáda spojující Brist a Gradač. Pěkná procházka s výhledy na moře a hory, ty mne opravdu fascinují.
Předpolsední den jsem zjistil, že nad Bristem se nachází sad mandlovníků a tak jsme šli na sběr. Ať se to zdá či ne, vánoce se zase blížily a zpětně mohu říct, že v cukroví bylo moc dobré. Přesvědčil jsem se o tom, že se nevyplatí scházet z cestičky. Risknul jsem jít zkratkou a to se nemělo stát, nohy poškrábané od keřů až do krve. Nepříjemný pocit, když člověk cestu nikde nevidí, jen ostnatý drát, kamení a keře. Fakt mi nebylo do zpěvu a večer, když jsem se rozhodl vlést do moře a nohy vydezinfikovat už vůbec ne. Ale i to patří k dovolené a dobrodružství.
Co říci závěrem, měl jsem fajn dovolenou se vším všudy. Nechyběla relaxace ráno u moře, dobrodružství třeba na mandlích a rozšíření obzoru o nové destinace. Ze všeho nejvíce nesnáším loučení, když člověk si tak rychle zvykne na nové prostředí, nové lidi.....
Čím dál tím více mne to láká na jih.......
