Metajna, Chorvatsko 2017
Rok se s rokem sešel a další letní dovolená je tady. Letos jsme se vydali navštívit nejnavštěvovanější letní dovolenkovou destinaci a sice Chorvatsko. O Chorvatsku je zbytečné více mluvit, protože tolik turistů, kolik ji každý rok navštíví značí, že se jedná opravdu o samotný skvost. Ano, je zde k vidění vše, nač jen můžeme pomyslet. My jsme se vydali letos našim autem a musím říct, oktávka opět nezklamala a dala to! Jen pro upřesnění, letos jsme jeli tři a to moje manželka Ilča, kamarádka Katarína a moje maličkost. Škoda jen, že již na cestě na Plitvice nám v autě odešla klima a my si nemohli užívat konfortu. Inu nevadí, toto mne opravdu nerozhodí a snad ani holky ne :-) Vydejme se tedy po stopách Vinnetoua a to doslova a do písmene.
Vyjíždíme ráno z Brna a naše první cesta vede na Plitvická jezera, krásou oplývající vnitrozemí Chorvatska. Cesta byla okořeněná jízdou mimo dálnici ve Slovinsku. Mohl jsem tak poznat zase nový kus země. Odpoledne překračujeme hranici a vítá nás Chorvatsku. Jelikož nocleh máme zajištěn až od 19:00 hod., stavujeme se po cestě v městečku Slunj, kde si procházíme krásnou scenérií s domy a vodopádky, takovou předzvěst Plitvic. Na doporučení jsme toto místo navštívili, udělalali pár fotek a mířili do našeho cílového města a to Mutinje, kde budeme spát dvě noci. Toto místo se nachází asi 10 minut pěší chůzí od Plitvických jezer, takže skvělá výchozí pozice.
Ráno tedy vychází vstříc Plitvickým jezerům. Počasí nám přeje, turistů nebylo až tak moc, což se mění po obědě, to už ale máme za sebou skoro celý velký okruh jezery. Asi v 15:00 jsme dorazili do Mutinje a uvažovali co dál. Dali jsme si krátký oddych a vyrazili do Bosny a Hercegoviny, jako cíl jsme zvolili asi 30km vzdálené město Bihač. Jesli bylo na Plitvicích fajn počasí, tak v Bosně pořádně připekalo a to bylo už 18:00. V Bosně nás uvítali samé mešity. Sever země je mešitami doslova posetý. Krajina je divočejší a v mnohém mi připomínala Jordánsko a mešity nebyly tím hlavním důvodem. Spíše ta pohodička tamních obyvatel. Město Bihač jsme projeli autem, protože jsme byli bez tamní měny a místa k zaparkování zdarma pramálo. Jinak si ale myslím, že za návštěvu by toto město opravdu stálo. V Bosně trávíme 2 hodiny a myslím, že za tu doby jsme mohli jak se říká mírně přičichnout k místní kultuře. Stálo by to za delší návštěvu, ale to snad jindy. Letos byl na Bosnu vyhrazen jen malý čas.
Druhá noc v Mutinje za námi a my se přemísťujeme do našeho cílového města, kde budeme trávit celý týden. Vydáváme se přes Obrovac na ostrov Pag a do cílového městečka Metajna. Apartmán máme doslova u moře a krásný výhled na moře je zárukou pohodové dovolené. Zde se setkáváme s mým bratrem a jeho rodinou, kteří zde přijeli o dva dny dříve a budeme jejich noví sousedé. Krátce po poledni se ubytováváme a neváháme a ihned jdeme vyzkoušet teplotu moře. Večer pak přichází silný vítr, který s teplotou moře pěkně zamává a zaručuje, že se odvážíme koupat až za dva dny.
Ještě že větrné počasí přichází na samém začátku dovolené. Času na koupání bude tedy víc než dost. Jdeme tedy prozkoumat ve větrném počasí okolí Metajny. Máme co dělat, aby nás vítr neodvál do moře. Cesta vede přes jednu romantickou pláž s borovicemi, kde jsme se byli později třikrát koupat a kolem pláže Ručice, kterou jsme jednou navštívili. Rovněž jsme se podívali více do samotného rybařského městečka Metajny. Toto městečko v zátoce je opravdu malebné. Letmým okem si člověk všimne, že cestovní ruch se zde pomalu rozvíjí. Snad si obyvatelé nenechají časem vzít tu svoji pohostinnost, jako v jiných koutech Chorvatska.
Již druhý den je poměrně silný vítr, ten má odpoledne ustupovat, vydáváme se na výlet a to na nejsevernější část ostrova Pagu, kde se nachází městečka Lun a Tovernale a v neposlední řadě starý olivový sad, kde se dají najít i olivovníky staré 2000 let. Jestliže okolí Metajny je kamenité, tak sever ostrova kolem města Lunu je krásně zelený. Opravdu skvostná část ostrova. Při zpáteční cestě "ze severu" se stavujeme na oběd v Novalji, kde nám před nějakým rokem vykradli auto. Nějak zvláštně vzpomínky ožívají. Abych nezapoměl dodat, vracím se po 10 letech na místo činu a to na ostrov Pag, tentokráte ale jiné místo, mnohem krásnější a romantičtější než samotné město Pag.
Dva dny bez šnorchlování a koupání stačily a jdeme s Ilčou prozkoumat borovicovou romantickou pláž, skvělá část určená na šnorchlování. Odpoledne se pak jdeme vykoupat na pláž Ručica. Ještě pořád je cítit, že se voda po silném větru ochladila.
Je tady půlka týdne a my se vydáváme údajně na nejkrásnější pláž na ostravě Pag a sice na Čistou plažu a musím podotknout, že opravdu byla krásná a čistá, skvělé jsem si zašnorchloval a vylovil nějakou tu lasturku. Dobré to bylo. Večer jsme pak upekli mořské ryby, které jsem koupil ráno u jednoho místního obchodníka. Zuberaci byli dobří a skvěle jsme si pošmákli.
Druhá polovina dovolená vždy letí nějak rychleji. Kromě šnorchlování a slunění se jsme si jeden večer s Ilčou vyjeli do Novalje na večeři a podívat se jak zapadá slunce v tomto koutu ostrova. Opět to byla nádhera a troufnu si říct nezapomenutelný zážitek. Inu zase ta dovolená uletěla. Stihl jsem si ještě jedno ráno vyjít nad město a podívat se na Metajnu z ptačí perspektivy. Celý týden nás provázela nádherně modrá obloha.
A je tu opravdový konec a cesta domů. Vyjíždíme opět ráno. Rozhodli jsme se jet trajektem a neobjíždět celý ostrov. Něco málo nám to cestu urychlilo, ale ne o moc, protože nám trajekt těsně odplul a další jel za hodinu. Na zpáteční cestě ve velkém vedru a bez klimy jsme si protrpěli pár kolon. Cestou přes Slovinsko jsme navštívili historické a nejkrásnější město Slovinska Ptuj, kde jsme poobědvali, dali kávičku a trochu pochodili po historickém centru. Lidé v Ptuji byli skvělí a přívětiví, bylo vidět, že se radují z každého turisty. Domů do Petřvaldu přijíždíme asi hodinu po půlnoci.
Zase jednou skvělá dovolená za námi. To cestování autem má opravdu cosi do sebe. Člověk si zastaví kde chce, kdy chce a jede kam chce. A ta krásná průměrná spotřeba 4,8l.
