Jdi na obsah Jdi na menu
 


Fakta o Albánii

ALBÁNIE

al.gif Tato drsná hornatá země se rozkládá na břehu Jaderského a Jónského moře. V albánštině slovo "Albánie" znamená orel a odvozeno je od majestátních orlů, kteří létají nad albánskými jezery a vysokými horami. V pobřežní nížině pěstují zemědělci kukuřici, ovoce a tabák. Na vysokých položených pastvinách chovají skot, ovce a kozy.

 Historici se domnívají, že Albánci jsou potomky starověkého národa Ilyrů, k jejichž království patřila tato oblast kolem roku 300 př. n. l. Ilyrové uzavírali sňatky s Římany, Benátčany, Normany a Srby, kteří se v průběhu staletí usídlovali v Albánii. Od roku 1468 až do získání nezávislosti v roce 1912 byla Albánie součástí turecké osmanské říše. V roce 1946 se země stala komunistickou republikou a v jejím čele stanul Enver Hodža. Ze strachu před vnějšími vlivy zakázala komunistická vláda Albáncům cestovat do zahraničí či vlastnit televizi. Rovněž zakázala církevní bohoslužby. Podniky a zemědělské usedlosti byly zestátněny. Když v roce 1985 Hodža zemřel, v zemi přetrval komunismus, ale Albánci volali po reformě. Následkem toho začala vláda postupně navracet svobodu obyčejným lidem. První demokratické volby se konaly v roce 1991 a v roce 1992 přišli komunisté o moc.

mapa_albanie.png Nová vláda již neregulovala mzdy a ceny, takže životní náklady stouply. Mnoho Albánců se potýkalo s chudobou, jiní emigrovali. S cílem zlepšit hospodářskou situaci vláda zahájila projekty přeměny pobřežních nížin na úrodnou zemědělskou půdu. Také vrátila půdu a továrny do soukromého vlastnictví. Bohatá ložiska železné rudy, ropy a zemního plynu jsou zdrojem nového bohatství Albánie.

 

 

 

 

Hlavní město: Tirana další velká města: Drač, Shkoder a Elbasan

Úřední jazyk: albánština

Hlavní náboženství: islám a křesťanství

Statní zřízení: pluralitní republika

Měna: lek