Jdi na obsah Jdi na menu
 


                                              Minutí se cílem

    Nedávno jsem měl možnost sledovat na živo závod v biatlonu. Byl to velký zážitek, celý závod probíhal velmi rychle. Jedna závodnice, toho času nejlepší na světě držela po druhé střelbě poměrné velký náskok a zdálo se, že si jede jednoznačně za prvním místem.

Jaké však bylo pro všechny překvapení, když v dalším běžeckém okruhu byla v hloubi pole daleko za  stupni vítězů. Ptal jsem se, co se mohlo stát? Došlo mi to až doma, když jsem se díval na záznam. Závodnice střílela do špatných terčů.

   Tak mi to připomnělo jednu věc. Co všechno může nesprávná věc způsobit. Třebaže máme ten náš život dobře rozjetý, párkrát se mineme cílem a najednou se můžeme dostat na scestí.

   Jak předejít tomu, abychom se neminuli cílem? Každý den intenzivně žít s Bohem, spoléhat na něj ve všem, číst Bibli a modlit se.

 Jen tak, když přijde nějaký životní závod se tím cílem nemineme!

 

                                                      Já, Nikodém

   Už nějakou dobu přemýšlím nad rozhovorem Nikodéma s Ježíšem. Tento obraz ke mne dost promlouvá. Nikodém, dalo by se říct člověk znalý písma, přichází za Ježíšem a ptá se jak se může znovu narodit….

   Častokrát si připadám jako ten Nikodém. Chodím do kostela docela pravidelně, dávám nějaké ty dary na sbor, snažím se žít zbožný život. Přesto si říkám, že je to málo, že tyto věci mne samo o sobě před věčným zatracením nezachrání.

   Ježíš říká Nikodémovi, že se musí znovu narodit. Co to znamená? V prvé řadě příjmout Ježíše jako svého osobního zachránce, činit pokání ze svých špatných skutků a nechat se vést Božím duchem.

   Kolik by se mezi námi našlo Nikodémů? Někdy si možná pleteme příčinu s následkem. Žít zbožný život, darovat peníze na sbor, navštěvovat bohoslužby jsou určitě potřebné věci, přesto si myslím, že by to měl až následek nějaké příčiny a tou je osobní setkání se s Ježíšem.

   Hledejme jako Nikodém především Ježíše, svěřme mu svůj život a čiňme pokání. Není to otázka nějakého jednoho rozhodnutí. Myslím si, že je potřeba svěřovat svůj život Bohu každý den. Každý den se modlit a hledat Boží vůli v našem životě.

 

                                                  Vítězná hymna

   V minulých dnech jsme možná trochu více než kdy jindy sledovali hokejové zápasy a fandili našim hokejistům. Proč ne, hráči hráli pěkný hokej. Vyhrávali jeden zápas za druhým, ve všech zápasech bylo vidět, že hráči do všeho jdou na 100%, touha po vítězství byla obrovská. Bylo skvělé slyšet po každém vítězném zápase českou hymnu.

   Dovolil bych si přirovnat takový hokejový zápas k našemu životu. Každý z nás žijeme svůj životní zápas. Určitě ho chceme prožít vítězně, tak aby na konci našeho životního zápasu zněla vítězná hymna, která nám bude oznamovat tu největší jistotu, že jsme zachráněni pro věčnost a máme věčný život.

     Vezměme si příklad a žijme život na 100% s Ježíšem, vyhrávejme životní zápasy, modleme se a čtěme Boží slovo, tak aby až přijdou do našeho života nějaké nejasnosti nebo třeba i těžkosti jsme byli schopni obstát. Zkrátka, až na konci zní ta naše „VÍTĚZNÁ HYMNA“.