Malta 2014
Tak a je to tady, splnil se mi sen, budu více konkrétní jeden ze snů. Návštěva Malty. Již dlouhou dobu jsem měl tuto zemi v merku a když se to spojí se svatební cestou a ještě s návštěvou rodinného přítele, tak bylo jasné že se bude jednat o top věc. Pojďme na to, cestování po Maltě bylo někdy náročné, ale stálo za to.....
Pondělí
Vždy mne po příletu na nové místo fascinuje vůně, vůně něčeho nového.Toto jsem zaznamenal i na letišti ve Vallettě, kde jsme přiletěli v odpoledních hodinách. Následně se přemístili transferem na nejvzdálenější hotel Paradise Bay v městě Cirkewwa. Toto místo je ce se týče cestování nejstrategičtější, na což jsme mohli s manželkou přijít již za několik hodin. Nejenže to je asi 10 minut na loď na Gozo, ale 20 m na autobus, který jede vždy poloprázdný, což neplatí na dalších zastávkách. Cesta sice trvá dlouho, ale za tu krásu to stojí za to. Autobusy mají výhradně jedny dveře a tzv. zónu, za kterou se musíš vejít, aby se jelo dál, jinak hrozí výstup a pěšobus (což se nám taky jednou stalo). Autobusy mají většinou několikaminutové zpoždění, inu ty druhé výstupní dvěře přece jenom chybí. My se ale jdeme seznamovat s okolím hotelu, jdeme se podívat na trajekt na ostrov Gozo, který jezdí pravidelně co hodinu. Dáváme si pozor na cestu, přece jenom se jezdí vlevo, na co je si opravdu třeba zvyknout.
Úterý
Naše první cesta vede do Valletty, kde se krátce seznamujeme s hlavním městem a hledáme hlavní terminál, vjezd do Valletty, kde se máme další den sejít s naším rodinným přítelem Johnem. Odpoledne nasedáme do autobusu a jdeme se projet na jih do města Iz- Zurieg, kde nic nenalézáme, tak jedeme zpátky do Valletty a z ní do Marsaxlokku, rybařského města, kde jsme uchvácení pohledem na barevné loďky všeho druhu. Vracíme se akurát na večeři. Večer se jdeme projít podél moře k sousednímu hotelu.
Středa
Přichází den D a tudiž dlouho očekávané setkání s Johnem Mifsudem ve Vallettě. Ráno tedy míříme do Valletty, abychom tam byli v předstihu. Po menších peripetiích a voláních se setkáváme na mostě. Společně míříme na prohlídku Valletty. Nejprve do Upper Barrakka Gardens, kde se zrovna připravuje střelba z děla v pravé poledne. Což se nám i podařilo zachytit. Dále je zde krásný výhled na trojměstí (Three Cities), John se mi směje, že je znám lépe než on. Dále míříme k St. John´s Co Cathedral, na náměstí a k zámeckému paláci. Vallettu jsme pěkně prolézli skrz na skrz a něco málo si i nechali na neděli. Zašli jsme na oběd, na klasický hamburger s bramborovými chipsy. Naši společnou prohlídku jsme zakončili v parku Floriana u autobusového nádraží. Cestou zpět jsme se ještě stavili na ledovou tříšť, vyměnili dárečky, které jsme celý den poctivě nosili, rozloučili se s přáním bude-li to možné dalšího setkání a jeli domů směr Cirkewwa. Milé setkání s Johnem. Na zpáteční cestě, jelikož jsme jeli nějak brzo, tak jsme vystoupili v městě Mosta, kde je třetí největší katedrála v Evropě. Podívali se kolem a do katedrály, přešli jednu zastávku a nastoupili do dalšího autobusu a jeli konečně směr hotel.
Čtvrtek
A je tady další hřeb dovolené. Vstáváme brzo ráno a míříme na jeden z prvních trajektů na ostrov Gozo. Abychom se nezdržovali, tak ještě v Cirkewwě kupujeme celodenní lístky do autobusu, který nás má provést celým Gozem a budeme-li chtít některé památky nebo úkazy vidět, můžeme vystoupit a počkat na další autobus. Skvělá věc ten "hip-hop bus". Nastupujeme tedy do autobusu a vyrážíme z přístavu Mgarr do Vitoriosy, což je hlavní město Goza. zde vystupujeme, trochu projdeme hradby a hned nastupujem do dalšího busu a vyrážíme směr Azure Window. Nádherný úkaz, nejprve z loďky obmrkneme korály v moři, pak si vyjdeme k Azure Window, podíváme se na potápěče, pokocháme se krásami zdejší scenérie a něco málo pojíme. Tentokráte domácí hamburger s hranolky (na Gozu je vše homemade). Čas ale neuprostně letí a my nastupujeme do dalšího busu, projedeme kolem katedrály Ta Pinu a jedeme směr Ghantija, kde se jde Ilča podívat na nejstarší starobylé úkazy na Gozu. Já jsem počkal před branou a trošku si prošel město a spočnul. Naše poslední cesta vedla na sever na pláž Ramla Bay, kde jsme si odpočinuli, já se vykoupal v moři, které mělo asi +15 C jenom, no nebylo nás moc, ale znáte to...na Gozu se přece nekoupete každý týden. A je pravda, že nás nebylo moc v moři. Byl to jeden z mých nejodvážnějších počínů. Posledním autobusem míříme do Mgarru, čekáme na trajekt společnosti Gozo Chanell a se zapadajícím sluncem se loučíme s Gozem. Krásný, zeléný ostrov, jako by se tam chvílemi zastavil čas.
Pátek
Na tento den jsme si naplánovali výlet lodí kolem ostrova Malta se zastávkou na ostrově Comino, kde jsme se koupali v Modré laguně. Říká se, že každý návštěvník by měl ostrov poznat z lodě a vidět tak různorodost ostrova od průmyslové oblasti na jihovýchodě, vysokámi útesy na jihu, nádherné výjevy na ostrovy Gozo a Comino na severozápadě a živý turistický ruch na severu. Vše jsme mohli zachytit během naší plavby. Brzy ráno jsme se nechali dovést do Sliemy, odkud naše plavba lodí Captain Morgen Cruises začala. Zpočátku se nám zdálo, že počasí bude proti nám, bylo celkem větrno a chladno. Po obědě se ale vše změnilo, přestalo drobně poprchávat, ustál vítr a vylézlo slnuníčko, což znamenalo nádherné koupání v Modré laguně na ostrově Comino. Dvě hodiny na tomto ostrově stály za to. Využili jsme čas i k drobné procházce po ostrově. Podařilo se nám najít i koření kumín, od kterého je zřejmě odvozen názem ostrova. Koření jsme si samozřejmě koupili a dovezli domů. Zajímavý poznatek, z počátku výletu.....jeden zahraniční pár pozdě přijel k lodi a kapitán se rozhodl zajet pro ně zpět do přístavu. Krásný moment, na který nejsme v našich kruzích moc zvyklí. U nás platí, že pokud příjdeš pozdě, tak máš smůlu!
Po večeři jsme se rozhodli, že se zajedeme podívat do noční Melliehy. Vystoupili jsme pod kopcem, na kterém ční katedrála v Mellieha a vyšli si to přímo k ní. U katedrály se nám dostalo dalšího úkazu. V těsně blízkosti vedle sebe byl hřbitov a dětské hřiště. Taková zvláštní symbolika lidského bytí.
Sobota
Pomalu se začíná dostavovat únava z krasných, ale náročných výletu po Maltě. V podstatě máme za sebou hlavní výlety, chybí už jen takové menší drobnosti. Rozhodli jsme se tedy že si tento den odpočineme. Dopoledne jsme navštívili místní krytý bazén. Tato myšlenka lenošení nám dlouho nevydržela a Ilča navrhla, ať se jdeme někde podívat. Toto jsem s radostí kvitoval, zbalili se a vyrazili směr Mdina. Nejprve jsme zajeli do Mosty, kde jsme přestoupili na další bus směr Mdina. Krásné historické ´město plné úzkých uliček, ve kterých se dalo lehce ztratit. Mdina leží na kopci v centru ostrova a zřejmě pro svou polohu bylo v minulosti hlavním městem.
Během naší zpáteční cesty z Mdiny jsme se zastavili na pláži St. Paul´s Bay, odkud byl krásný výhled na ostrov St. Paul´s Islan., Pláž byla opravdu nádherná, taková romantická. Toto extempore jsme si mohli dovolit, protože na Maltě je precizně provedena autobusová doprava. Za 5 eur je možno týden cestovat po celé Maltě, všude se dostat. Nebylo třeba auta. Tato myšlenka mne sice napadla, ale při první návštěvě Mosty jsem ji hned zavrhl, úzké uličky, k tomu opačná strava řízení, bylo by to jen pro otrlé. Myslím si, že za vše hovoří fakt, že 15km jsme mnohdy překonávali přes hodinu.
Nicméně jsme měli ještě pár minut do konce vydávání večeře, tak jsme se rozhodli popojet do Melliehy, koupit tam vodu a blíže se podívat na katedrálu. Zrovna se tam konala svatba. Na Maltě jsou svatby velkou údálostí a plánují se několik let dopředu, stojí hodně peněz a jsou dost velké. Jedním z posledních autobusů jsme se dostali do Cirkewwy a na večeři skoro až ve 21:30. Musím podotknout, že na večeři jsme se vráceli z výletů co raz to pozdější. Nevím, zda to bylo způsobeno mým špatným načasováním. Ani jednou nám ale večeře neutekla. Prostě jen jsme se snažili využívat každičkou minutku :-)
Neděle
A je tady neděle a tudíž druhé plánované setkání s Johnem, jenže ten se ani ráno neozýval. Vyrazili jsme tedy ráno po snídaní do Valletty a čekali co bude. Pořád nic, tak jsme vydali trochu více prozkoumat hlavní město. Za zmínku nejvíce stojí návštěva anglikánského kostela, jejímž patronem je sám princ Philip. Křesťané jsou přívětiví všude na světě, bylo nám tudíž nabídnuto zúčastnit se koncertu a následně jsme byli pozvaní na kávu. To už bylo po poledni. Docela jsem byl smutný z toho, že se John neozval. Šli jsme ještě navštívit Waterfront, přirovnal by jsem to ke Zlaté uličce v Praze. Nedalo mi to a rozhodl jsem se Johnovi zavolat. Co kdyby byla chyba někde mezi námi a my se už neviděli, moc by mne to mrzelo. John se mi hned ozval a že na nás čekal ve Vallettě a my nikde, tak jel domů. Okamžitě se nabídnul, že pro nás přijede a vezme nás domů. Nepřišla sms, technika selhala. Nakonec vše vyšlo, my se s Johnem znovu setkali i s celou jeho nejbližší rodinou. Navštívili jsme tedy město Fgura, které leží v těsně blízkosti Valletty a kde John bydlí. Na Maltě většinou všechny města leží v těsné blízkosti. Bylo fajn poznat jak si žijí praví Malťané. Smíchu a úsměvu bylo na rozdávání.....
Pondělí
Před námi je poslední celý den. Na poslední den jsme si nechali turistický sever a opět jsme nešlápli vedle. Nejprve míříme do města Bugidba, kde jsme se byli podívat do obřího akvária. Byla to skvělá podívaná. Po té naše cesta vedla do St. Julians, odkud jsme přešli promenádou do Sliemy. Opravdu jsme zde zaznamenali čilý ruch. Moře bylo špinavé a kdyby naše první cesta vedla právě tady asi by jsme si udělali o Maltě jiné mínění. Naštěstí vše je jinak a Malta v nás zanechává silné stopy. Nejenom památky, příroda, ale i chování lidí. Vše bylo přímé, nikdo nás nechtěl ošidit a natáhnout. Myslím, že bychom měli tuto zemi navštěvovat častěji a trochu si osvěžit základní hodnoty jako je úcta ke starším a těhotným ženám, dodržování slova, pomoc v nouzi, ekologie atd. Sever ostrova je opravdu plytký a zvedá se mořská hladina, Malťané se o svůj ostrov bojí, za několik desítek let hrozí zaplavení. Bojíme se my o svou zemi?
Úterý
Dopoledne ještě využíváme pár hodin k procházce po okolí hotelu Paradise Bay. Vycházíme nad hotel, kde vidíme zátoku, ve které by se dalo fajně koupat, kdyby bylo jen trochu více teplo, spíše kdyby moře bylo teplejší a kdyby bylo více času. Ten čas na Maltě nějak rychle letěl, tak snad někdy příště.......
